Za Třeboní

Chtěl bych ti popsat
tuhle krásu
která je zadara
jazykem Kainara
plátnem Slavíčka
či fotkou Drtikola
ty rána z mola
rybníků za Třeboní
když svítá
a květy od jabloní
hladinu zdobí
jak cestu svatební
jak ráno v mlhovinách
rákos když ševelí
a v březích v probuzení
motaj se vlasce
v lásce ty noci nedospaný
v cikádách tóny nedohraný
a věty nedořčený
a prámy opuštěný
a zvony na mši zvoní
a rosa nohu máčí
a v dáli ržání koní
v ohradách když kráčí
dneska jak loni
pěšinami
čas co mezi námi
pádí i levituje
a bůh už existuje
vždyť kdo by
i přes lak mojí rakve
uměl to takhle?