Červený Dvůr

Snad z davu
vybrán Spasitelem
pro velkou hlavu
s malym pérem
a miliónem zdrávasů
jdu bosý polem do klasů
s dlaněmi slunci vstříc
a vítr fouká do vlasů
kol létaj srdce z okenic
a z dveří kadiboud
..já lásku vzývám
ač jsem bloud
co vyšel v jednom z rán
z Nazaretských bran
v rubáši barvy nevinnosti
abych tam dole mezi prostý
proměnil vodu v žitnou
ztrápení vzlítnou
a smutní zazáří
co nepijí jsou Barbaři
co mají srdce skryta
v tom poli žita
..je něhy
a břehy vlídný
tam mezi lidmi
s myslí zředěnou
s tabulkou měděnou
popsanou pinglem od Ortů
zas bosý kráčím k raportu
snad žitem nebo ječmenem
tam k bráně v Dvoře Červeném