Tmavomodrý...

Sychravou nedělí
po První Avenue
za rakví kráčím
a v oknech lidé
..pláčí
daleko z domoviny
jen velkých budov stíny
těžko to popsat slovy
..lednový York Nový
a v uších symfonie
a černej jazz
a ze tmy klávesami
tinkturou na bolest
když k ránu v baru samy
pijeme z kapes starých vest
za světy tmavé
tak ave Jaroslave
v muzikantským nebi
ty zpěvy ranní
jsou Tobě díkuvzdání
a New York
se ti klaní
a Praha obsazená
brečí jak moje žena
pro čtyři dukáty
..když o majetku sní

a v uších step Bugatti
mi stále zní....