...až přijede kocour

Werichovi,Wolandovi...peklu
» autor: zenge
» archiv Básně / Ostatní
Očima kocoura
poznávám v davu
charaktery
..zelení jako brzký sběry
..červení v lásce v levitaci
..žlutí zas žlučí přesycený
dejte mi přes ty oči pleny
ať má mysl se neleká
a věří ještě v člověka
ať moji blízcí
mi nejsou vzdálení
a moje ruce kameny
po nich nevrhají
vím..nejsem v ráji
a nedělám si iluze
ale proč peklem tají
ledovce v Himalájích?
A místo dobra o hrůze
v signálech vysílají
roztápí pod šalmají
a z peří z křídel vycpávají
ty duchny sírou čpící
a v řekách láva vřící
a z vidlic kadeř z kšticí
andělům sundavají
já myslel že jen v bájích
se toto děje
a v dílech Bulgakova
proč znova a znova
...já dívat se mám
do života
očima Behemota?
» 29.09.2010
» komentářů: 0

Bez komentářů.
Předchozí: Mauzoleum | Následující: Třetihory

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku