skráně

Zešednou
jednou mi zešednou
možná už zítra
mé skráně jako jitra
v podzimních mlhovinách
a stráně plny bláta
a mrtev bude táta
a já dál v soukolí
má mámo mámovatá
i když mne zabolí
povanu s větrem dál
najednou
co takhle najednou
cítím se trochu stár
..vím jenom seriál
je nekonečný
a vesmír věčný
a moje slečny
a lásky dávné
jako když mávne
kouzelnou holí čas
svlíkne je z krás
po vráskách u očí
sem tam i slzy ztečou
a mezi výročím
zas otavu prý sečou
a snad už po stopátý
napadlo mezi vraty
sněhu na deset centů
a výlohy zas zdobí
...do adventu