jehelník

Už ochutnal jsem tisíc chutí
s kořením zemí cizích
a přešel každý vratký most
kde ve vrších brání v nadechnutí
vítr co v plutí mraky nutí
přepral jsem zbabělost
a získal cnost
mám dost?
Neb hledat mám
a ptát se zlatý ryby
když láska
....chybí
je to k zbláznění
to v břiše kamení
a v srdci mámin jehelníček
a ze dvou lžiček
vybrat mám
v první se válí ciankály
ve druhé odraz dáli
jak jezer zrcadlení
není stále není
ba ani na dohled
krasohled
na čele dlaň
i příkrá stráň
mi nepomůže
a ani litry tuže
popsané pergameny
a vykotlané kmeny
vrb
co chrp jsem natrhal
i v mrazech ledna
řekla mi kdysi vědma
...ty se utrápíš

....Spíš?
a netušíš
oč tu..
zítra ti to dočtu...