Náves

Do šály zimní oděná
krajina mého dětství
procházím...sníh mám v kolena
a srdce se mi chvěje
padám a tisknu
..to se má
anděla do závěje
ke světlu lamp
nad sebe hrsti sněhu
za krkem studí
v duši něhu
dlaní mý mámy
co už spí nad hvězdami

Do šály zimní oděná
dnes trochu jiná náves má
pod stromkem ti co z Betléma
a nad ním hvězdný nebe
ač mrznu přeci chvílema
mne hřejí víc než tebe
vzpomínky šedé
a dávné jako dávnověk
a je to lék
nejen těch co se postí
ty cesty minulostí.....