cestou

Až půjdu cestou vymetenou
kolem stohů
tam k bráně...a dál
k údivu bohů
nebeské justice
já adept rohů
s otisky na klice
pekelný

Víš? Černý
není co se zdá
a co ze sítnic mi plápolá
nejsou ohně
jdu rovně
tady v blankytu
a nemám respekt z hábitů
a ze svých vlastních pocitů
skládám schodnice vzhůru
na dlouhou tůru

Až půjdu cestou vymetenou
už bosý v rouchu beránků
v nebeským slohu
kde se klenou
ty klenby z dlaní
a víc se klečí na kolenou
šeptají slova do spánků
modlení místo milování
a v pláních trochu studí
a dřív mi budí
slunce svit
ještě furt nevím
kde je líp....