On

Půjčím ti taky chůdy
aby jsi věděl kudy
prý o tom psával Moody
a já to viděl z půdy
mraky a slunce rudý
a občas hejna ptačí
duše co bloudí za přeludy
a s vichrem se stáčí
někdy i do tornád
...nevlastním hrad
přesto mám království
a víno piji z dlaně tý
co cesty ukazuje
On existuje
i když byl stokrát prokletý
na knihy stoletý
škvírou vedle rolety
v slunečním svitu
do mého bytu
..svítí
ne nenasytí
hladoví
a s bytím neporadí
přesto tím svitem hladí
moji tvář neholenou
neklekám na kolenou
pod křížem nad starou židlí

..stejně v mém srdci bydlí