šustot

Opři se zase do mé tváře
svou silou
která už zbytky sněhu páře
a zeleň bílou
překryje
paprsky tvého pohlazení
a delší den a světlo denní
u božích muk té Marie
já jaro vítám
v srdci mám slunce soukromí
a s ptáky v mracích nad stromy
radostí lítám
bolesti zimy posílám
ve stružkách z kopců
čekajíc vítr z jižních stran
v blátě čtu ze stop lovců
po lesích hledám probuzení
a nová předsevzetí
a těch chvil si cením
vítězí nad šepletí

...šustotu každodenní