Řeže

Ještě to doutná v spáleništích
a krvavý jsou meze
ve střevech města ženský piští
marně bys hledal kněze
vitráže chrámů rány tříští
a v lesku bělma Rodriguéze
poznáš kdo tady za vítěze

Jo jsou to řeže
kdo přežije kořist má
a až pohltí kol smrt tma
zpijem se vínem do němoty
a ploty s hroty
ozdobíme
hlavami nepřítele
možná nám ďábel v pekle stele
nebe nám vzdálený
to za ty země spálený

Ještě mám v hlavě
těch žen vůni
a ruce krvavý
v uších mi stále nocí duní
a luna z tůní vypráví
v odrazu mého meče
o noci
... kdy každý brečel.