Sandokan

Sandále Sandokana
ke břehům Mompracemu
vyvrhla vlna slaná
jsou smutný rána
když nevíš k čemu
modlit se jitrem
.. u totemu
a lana z ráhna
řasou omotána
pod kýlem díra
a z kapitána
je úkryt potěru
v záběru veslic
za pár let
ucítíš divočinu
a v moři měsíc
bude smět
vyprávět stínům
skal
o tom jak kdys
jsem otvíral
břicha a truhly s šperky
se třpytem od večerky

Sandále Sandokana
korále Mariany
dálka je touhou tkaná
z korábů už jen prámy
tam u dna někde brána
pirátských duší
(hlídaná porybným)
co spánek ruší
latimériím podivným.