tkanička

Napíšu černí na nároží
pod slovo boží
u vývěsky
že jako desky
tektonický
lásky mé romantický
se na dně moří hnuly
a zlomili mi v půli
..duši
pak přišla vlna tsunami
a smetla to i s horami
které má láska přenášela
a slza jako krůpěj z čela
...suší
se ránem na sluníčku
jako by se nic nedělo
a dál mi šlapou na tkaničku
a kdyby ve mně hořelo
snad ani nehasí
prevít čas klidně motá si
hodiny po vřetenech
a vítr sedá na klasy
ozvěna zve si po hřebenech
a mraky v toulkách
a léto v tričku
a žmolky v loukách
a na tkaničku
mi další láska šlape
..tak nebreč sakra chlape!