větef

Do korun stromů
bez koruny
tak jako kdysi primáti
opustím z centra
svůj byt slunný
tam prej se nájem neplatí
no tak sem utek vod Jaruny
ve větvích spím tu v svitu luny
a nikdo mne tu nemlátí
když k ránu chlad je
topím rumy
poslouchám vlaky od tratí
a listy stromu větrem šumí
slunce se klube úpatím
ta větev má je
nad všechny trůny
co zdobený jsou karáty
a dráty tratě..harfy struny
mi hrajou v mollu za ztráty.