Nosič

Až z útěků
mi zavoláš
že přepsali zas
rozcestníky
že bloudíš
stíny měst
schoulená strachem
umíráš
a máčíš kapesníky

..Zpátky chceš nést
tak jako na začátku

To víš že náruč má
i když kol tma
svítí jak světla přístavišť
a duše věří na pohádku
v nevinnost lásky
dětských hřišť
a mojí mamky šátků

I kdyby moře bylo tříšť
a slzy v jinovatku
se ránem proměnily
..zavolej
posečkej chvíli
..já letím za Tebou