kadeř
kdysi... a tak dál
» autor: zenge |
Kdysi jsem létal
v kadeřích stromů
sedával na vlnách
v duši žár léta
a cesty domů
byly v zapomnění
příběhy splétal
do ozvěn v lomu
v pápěří pýru
po setmění
kdy obzor se střetá
snad s křídly netopýrů
se zvuky zvonců
píšťal honců
šumem řek
a lesů v míru
a každým rozedněním
měl v srdci díru
v hlavě noci tmavý
možná ti povyprávím
až se vrátím
..jak bylo za úpatím
v kadeřích stromů
sedával na vlnách
v duši žár léta
a cesty domů
byly v zapomnění
příběhy splétal
do ozvěn v lomu
v pápěří pýru
po setmění
kdy obzor se střetá
snad s křídly netopýrů
se zvuky zvonců
píšťal honců
šumem řek
a lesů v míru
a každým rozedněním
měl v srdci díru
v hlavě noci tmavý
možná ti povyprávím
až se vrátím
..jak bylo za úpatím
» 22.08.2011
» komentářů: 0
Bez komentářů.
Předchozí: šepot sadů | Následující: Píď