„Staňte se dítětem iluze“

Úryvek z knížky jako motto:
Jednou seděl Trungpa rinpočhe s Jeho Svatostí Dilgo Khjencche v zahradě. Seděli hodně dlouho a mlčeli. Trungpa rinpočhe pak náhle prolomil mlčení a začal se zčistajasna smát. Ukazoval prstem přes trávník a povídá:“ Tamtomu se říká strom“. Khjencche rinpočhe se hned přidal a smáli se tam a smáli.
—————

Jsem ještě pořád v šoku,
včera dívala jsem se z boku,
když řádila jsem
v děsně děsném amoku

Dnes rozjitřená čtu si
„ Začni tam, kde jsi “
A dozvídám se
o svých snech, o soucitu

Ve svých iluzích dáváme rány
a pak to zase schytáme.
Kdo nám to odpustí,
když My ne?

Ze své iluze jsme nadšeni,
vždyť kdo ji vytváří,
když ne My?

Ve svých iluzích se
chováme jako praštění
Kdo za to může?
Zase jen My.

Chechtám se nahlas,
směji se tiše,
i když mám zrovna dnes
bolesti v břiše.

Smích i ty křeče,
vše lépe se snese
Když v tom snu
náhle pochopíš,
že vše i slova
téhle básně
se
rozplynou,
až ze snu procitnou
Kdo?
Přece My …