ti chý še pot pot ní chý še

když do jámy jdou skály
- kousky Matky Země
co jsou živlem ohně
do červena žhavené
„Vítej bratře !“ zakřičíš
něžně chrstneš trochu vody,
vzýváš v daném směru bohy
horká pára zasyčí
pololežíš, polosedíš
v horkém potu nahých těl
do tmy přidáš tichý zpěv
jsi upřímností rozechvěn,
a pak šepot modliteb
za očištění blízkých duší
když nejen horkem srdce buší
skrze bolest v břiše
„Matko Zemi“,
šeptám tiše
„ať posílíš všechna přání
daruji Ti moji krev,
ať se smíchá s Tvojí,
s blátem.“
tak to je vjem,
co ještě stále nedozněl

a déšť