Copak jsem věž nedobytná?

Čekám, čekám, vyhlížím, čas již tiká a mám splín
» archiv Básně / Ostatní
Zuřivý démon
i vystrašené děvčátko
(to jsou jen dva extrémy,
z mnohých podob)

Copak můžu
doopravdy důvěřovat někomu,
kdo se některé z těch podob bojí?

Neb se dokonce
nechá nimi
zmanipulovat?

Copak můžu věřit někomu,
kdo se pouze některou
z těch archetypů
nechá uchvátit?

Jedno však vím,
že jsem Ženou -
(celou)
ve věži
mnohých podob

Vzdoruj jim Muži můj
(jestli vůbec jsi)
láskou mužnou,
ale něžnou a trpělivou

Ukaž mi,
že ti můžu důvěřovat!

Pomoz mi, nebát se
být slabou,
dostředivou,
v tomhle světě – jaký je
a přesto měj úctu,
že jsem ženou
a získej si srdce mé

Pak budu ráda Tvojí Ženou
a jistě to spolu,
(i když nebude
to někdy
bez problémů)
pak jistě to spolu
zvládneme



Copak jsem věž nedobytná?
Copak není Muže, co to dokáže?
» 01.10.2008
» komentářů: 16

» 01.10.2008 - 05:59
Konec konců:
Zmínila jsi manipulaci. Popravdě, nemám ráda, ba dokonce nesnáším manipulaci člověka člověkem. Já vím, někteří lidé už to v sobě mají, a asik jim to navadí. Jinak za dílko dávám 100% ST! neb je to dosti silné, myšlenkové, pocitové dílko. Takové ze života a pro mne smutné.
» 01.10.2008 - 06:24
SZN:
...myšlenková...smutná...doufající...burcující...atd. mohla bych pokračovat...tolik toho v sobě tvá báseň skrývá
» 01.10.2008 - 06:57
Tacca:
..každý má své předurčeno..myšlenkou štěstíčko posílám..
» 01.10.2008 - 07:34
Verena:
moc hezké – některé nedobytné věže táhnout k dobytí, jiné jsou až moc nedobytné, básenka stojí za úvahu
» 01.10.2008 - 08:56
Dota Slunská:
Jojo, v tom slůvku „spolu“ je celej krám:). Držím palce.
» 01.10.2008 - 09:09
Marfuša:
Ikdybych nosila svůj návod k použití,
věřím, že s ženami už dneska není k žití.
To mužské strachy znají akorát,
že dokážou jen sami na dvou stát.
... máš dost času , kočičko
» 01.10.2008 - 09:13
j.c.:
Tak hoď mi lano, nedobitná věži
po stěně strmé já vyšplhal bych stěží,
hoď mi to lano, děvčátko vystrašené
či démon jsi, co povětřím se žene?
Až zdolám tu výšku, rozedrán, znavený
zda podepřeš mě svými rameny
a srdce zklidní divoké své rytmy
v té věži, kde vlídné vládne přítmí
)
Jiří senior
» 01.10.2008 - 10:19
JardaCH:
... no jo no ... co Ti na to mám říct? ... ;-P
» 01.10.2008 - 12:23
danaska:
Určitě někde je ten, kdo si tě zaslouží. Moc hezká báseň.
» 01.10.2008 - 12:41
hezule:
Nikdo nemá osud jednoduchý,
Nikdo není v životě jen šťastný Ale věz,
že jedou objeví se ten,
kdo dá ti po čem toužíš,
o čem sníš... Je jen na tobě,
jak s ním naložíš... Ale náruč otevřená,
mysl čistá
a srdce bijící jen pro něj... To je tvůj cíl...
To je tvůj úkol...
...A ty to víš...
» 01.10.2008 - 15:00
jedam:
ST... jistě někde je...
» 01.10.2008 - 15:35
enigman:
každou věž je možno dobýt...ovšem musí věž chtít...
» 01.10.2008 - 16:00
Simísek...:
Zcela jistě je... Trpělivost
» 01.10.2008 - 16:42
piťura:
to je moc hezké...
» 06.10.2008 - 00:24
d---:
Vůbec jsem neznal tyhle archetypy, ale překvapuje mě, že jsem se s nimi střetnul ve snech a překonal vnitřní sílou... Nevím jestli navždy, nevím na čem všem to závisí... zvláštní že o tomto píšeš... Přeji ti ať ti to vyjde.
» 14.04.2010 - 10:04
PIPSQUEAK:
Moc hezká, tož hodně štěstí...*:)
Předchozí: gobelín Život | Následující: pošetilí blázni ...
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
online
Besinka [1]
narozeniny
JHB [11]


© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.