Důchodová reforma

Téma budoucnosti našich důchodů je a bude stále živé. Už jsem se tímto tématem zabýval v následující úvaze:

http://liter.cz/Uvahy/110886-view.aspx

K této úvaze mě inspiroval nápad, který nabízí možnost převést 3% důchodů svým rodičům,
popsaný např. zde:

http://vrchovsky.blogy.novinky.cz/0712/deti-budou-moci-priplacet
-na-duchody-svych-rodicu

Zabývám se podobnou myšlenkou už několik let, a proto zde uvedu rámcový návrh, jak zvýšit podíl principu zásluhovosti při stanovení výše důchodu. Předem zde uvádím, že vzhledem k rizikovosti nejsem příznivcem důchodových fondů, které už mnohokrát krachovaly i ve vyspělejších zemích. Akceptuji je jako doplňkový nástroj.
Pokusím se shrnout, na čem dnes stojí průběžný důchodový systém. Jsou to v podstatě tři prvky.
1. Princip průběžnosti. Ti kteří dnes pracují, přispívají na důchody generaci svých rodičů, popřípadě prarodičů, jednoduše shrnuto – dnešním důchodcům.
2. Princip zásluhovosti. Výše budoucího důchodu se odvíjí od jejich dnešního příspěvku.
3. Princip solidarity. Důchod není přímo úměrně odvozen od důchodového pojištění, které odvádíme. Ti s menšími příjmy jsou zvýhodněni, ale mohou se mezi ně dostat i ti, co dnes vydělávají hodně – je to určitá pojistka pro všechny.

Jaké má daný systém slabiny? Pokusím se to rozvést podle jednotlivých pilířů.

Princip průběžnosti. K jeho naplnění jsou potřeba dvě podmínky.
1. Jestliže dnes my platíme na dnešní důchodce, musí to tak zůstat a naše děti musí držet nad vodou nás.
2. Dětí ubývá v důsledku neochoty hlavně mladších a kvalifikovanějších lidí mít alespoň dvě děti, tudíž ubývá i budoucích plátců.

Princip zásluhovosti. Tato vazba není dodržována v těchto směrech:
1. Díky principu solidarity, člověk s vyššími příjmy nedostane všechno, co do fondu vložil. Nikdy ale neví, kdy se jeho situace může změnit k horšímu (nemoc, nezaměstnanost atd.). Pokud z těchto důvodů musí jít dříve do důchodu, měla by být zohledněna celá doposud odvedená částka pro výpočet jeho důchodu. někdo do 40 odvede více než jiný do 60, tak proč by měl mít nižší důchod.
2. Stát se do důchodového fondu skrytě a nepřípustně vměšuje. Předčasné důchody zdravým lidem jen za odsloužená léta a další bonusy, například vyznamenaným lidem, jimiž si stát řeší problém třeba s nedostatkem policistů nebo vojáků nesmí být vypláceny ze solidárního důchodového fondu. Tohle si má stát řešit z daní. Tyto peníze nejsou důchody, ale renty.
3. Většina přispívajících má kromě výše odvodu ještě jednu a to podstatnou zásluhu. Vychovají totiž děti, budoucí přispěvovatele do důchodového systému. Vytvoří tedy kromě svého příspěvku další, a to velmi podstatnou hodnotu. Nejde jen o výchovu, i děti stojí peníze. naproti tomu jiní jsou bezdětní, nebo vychovají jen jedno dítě. Také je potřeba zohlednit, že některé děti toho moc nepřispějí, spíše jsou samy na podpoře.

Princip solidarity.
Už jsem zde zmínil otázku rent např. policistům nebo vojákům. Tyto renty nemají nic společného se solidaritou, nemají co dělat se solidárním důchodovým fondem. Jsou odměnou státu za službu v rizikových složkách. Pokud by bylo dost zájemců, nebyly by k ničemu. Stát by to mohl řešit i vyššími platy.
Dále tady máme otázku lidí, kteří nevyprodukují žádné přispěvovatele ať už proto, že děti nemají, nebo že děti nepracují, což má dost společného s jejich výchovou. Otázka zní. Mají tito lidé být solidární k těm, které děti nic nestály a mohli si tedy na důchod našetřit?
Anebo se dětem dostatečně nevěnovali, a ty si nejsou schopny na sebe vydělat? A když, tak nakolik?

Návrh řešení
1. Oddělit důchodový fond od státního rozpočtu a také z něj vyvést veškeré renty.
2. Motivovat lidi k nejen k vyšším odvodům, ale také k výchově dětí
3. Zachovat určitou solidaritu, ale omezit ji na stanovené minimum

Jak to udělat?
Pro naplnění solidarity vyčlenit dejme tomu 40% z prostředků důchodového zabezpečení a bude se stanovovat na další rok podle výběru z roku minulého. Tato suma bude pro všechny stejná. měla by stačit na to opravdu nejnutnější přežití.
Pro naplnění principu zásluhovosti podle vlastních odvodů vyčlenit 30% prostředků a ty rozdělit přímo úměrně podle výše celoživotních odvodů. Odvedl-li někdo dvakrát více než je průměrný odvod, byla by částka, kterou dostane dvojnásobkem toho, kdo odvedl průměr. Tedy dvojnásobkem průměru vypočteného ze 30% celkového příjmu důchodového fondu. Tento úkol dnes snadno zvládne rozpočítat běžný stolní počítač, pokud je „nakrmen“ správnými daty. Zbývá 30%. Tato suma by měla být přímo z odvodů dětí důchodce odváděna jejich rodičům.

Příklady:
Tedy, mají-li dva rodiče 5 dětí a každé odvádí 3000 Kč, dostane každý rodič navíc každý měsíc (5 x 3000 x 0,3)/2 , tj. 2250 Kč navíc. pokud jejich odvody byly průměrné a za průměr je zásluhová složka např. 4000, je to už 6250 Kč navíc. No a solidární minimum může být třeba 6000 Kč. Pak důchod každého z nich je 12250 Kč.

Pokud je odvod bezdětného díky více času např. 1,25 průměru, dostane základní důchod 6000 Kč a zásluhová složka 5000 Kč, tedy bude mít důchod 11000 Kč. Vzhledem k tomu, že neměl děti, může mít příjem dalších 3000 Kč, který si naspořil v privátním důchodovém fondu, protože díky bezdětnosti mu zbylo více peněz. Jeho příjem je celkem 14000 Kč.