Stravenky, pojistky a daně

Povšiml jsem si v tisku „stravenkové aféry“. Vyskytly se i názory, že ten kdo chce zdanit plnou cenu stravenek bere „lidem“ peníze. Otázka zní, kterým lidem. Zaměstnancům nebo zaměstnavatelům? (O vydavatelích stravenek nemluvím.)
Podívejme se na to z hlediska zaměstnance. Kolik mu vlastně stravenky ušetří? A ušetří mu vůbec něco?
Protože máme superhrubou mzdu 1,35 x vyšší než hrubou a daň 15 % ze superhrubé je tedy daň rovna 1,35 x 15 = 20,10 % z hrubé mzdy.

Pro zajímavost, dřívější daňový základ byl ještě o 12,5 % za pojištění nižší, tedy 87,5 % hrubé mzdy. Z tohoto základu je rovná daň (1,35 x 15)/0,875 x 15, tj. 23 % . Jinými slovy, pokud bychom chtěli počítat rovnou daň ze stejného základu jako nyní, byla by 23 % , nikoli 15 % .

Srážky na sociální a zdravotní pojištění na straně zaměstnance jsou 12,5 % a na straně zaměstnavatele 34 % .
Vrátím se ke stravenkám. Otázka zní : „Kolik ušetří zaměstnanec a kolik zaměstnavatel, pokud dostává zaměstnanec maximum, tj. 100 Kč stravenku denně? Počítám ze stokorunou proto, že se to líp počítá a teké efekty se nejvíce projeví.
Ze zdanění je vyňato jen 55 % hodnoty, tj. 55 Kč. Zbylých 45 Kč je zdanitelných jako plat a z platu mu budou strženy.
Zaměstnanec ušetří 20,1 % na dani a 12,5 % na pojištění, tj. 32,6 % , takže:
55 x 0,326 = 18 Kč/denně, které by musel jinak odvést. Při 21 pracovních dnech je to
21 x 18 = 378 Kč na odvodech měsíčně.
Zaměstnavatel ušetří 34% z oněch 55/0,674 = 82 Kč denně, 1714 Kč měsíčně oproti tomu, kdy by mu oněch 55 Kč na den přidal.
Zaměstnanec dostane měsíčně zdánlivě navíc 2100 Kč, ve skutečnosti jen 2100 x 0,55 = 1155 Kč ve stravenkách čistého navíc. Později ukáži, že ani to není pravda. Pokud by mu to chtěl zaměstnavatel přidat na čistém platu, stálo by ho to zhruba oněch 1714 Kč (superhrubá mzda) měsíčně navíc. Odpovídá to zvýšení hrubého platu zaměstnance o 1550 Kč.
Při průměrné mzdě 20000 Kč, tj superhrubé mzdě 26800 by ho nejspíš těch 1714 Kč navíc nezruinovalo a zaměstnanec by dostal totéž v penězích. Zdálo by se, že roční úspora zaměstnavatele je 12 x 1714 = 20500 Kč (to nejsou zdaněné peníze!) Pokud si je přidá k platu, dostane čistého tak 2/3, tj 14000 Kč .

Jenže situace se má háček.
Zaměstnanec má nárok na 20 dnů dovolené, a to stravenky nedostane. Předpokládejme, že je kromě toho 11 dnů nemocen a 10 dnů na služebních cestách. Pro rok 2008 jsem navíc napočítal 9 placených svátků .Takže za 50 dnů v roce nedostane nic a příjde o 5000 x 0,55,
tj. 2750 Kč čistého.

Teď už vypadá situace jinak. Opticky má zaměstnanec navíc o 2100 Kč měsíčně, tj. 25200 Kč ročně vyšší plat. Určitě si to takto zjednodušeně většina zaměstnanců k platu připočte. Fakticky je to jen 1155 x 12 – 2750, tj.o 11110 Kč ročně čistého navíc. Je jasné, že co zaměstnanec ušetří na daních, o to příjde a daleko o víc. Jinými slovy, zaměstnanec oproti faktickému zvýšení platu o 2100 Kč čistého (asi 2400 hrubého) měsíčně ve skutečnosti prodělá. Ve skutečnosti dostane jen 11110/12 = 926 Kč čistého navíc, což odpovídá zvýšení hrubého platu o 1000 Kč.

A co zaměstnavatel? Ušetří navíc oněch 2750 Kč ročně oproti skutečnému přidání na mzdě.
Jeho úspora pak bude 1714 x 12 + 2750= 23300 Kč. To už je lepší, ne?

Asi už si každý odpověděl na otázku, co je lepší – zvýšení mzdy o 1100 Kč, anebo stravenky 100 Kč za odpracovaný den? A jsme u toho – jak pro koho. „Benefit“ ve formě stravenek je šálivá záleřitost. Vypadá to, jako byste dostali 2100 čistého navíc, ale ve skutečnosti to není ani 1100 hrubého. U méně hodnotných stravenek si vyřešte ta čísla trojčlenkou. Kdo dočetl až sem, určitě ji ovládá.
Výpočty a úvahy jsou udělány ad hoc. Pokud někdo zjistí nějakou závažnou chybu, přijímám kritické komentáře.