já prostě nevím

Ptal se mě kdosi jak mi je
a já prostě nevím,
plavu si ve své bublině,
v tom prázdném tichu si hovím.

Je tady najednou tolik prostoru,
že ode zdi ke zdi nedohledím

Na povrchu je automat,
ten ví co a jak v práci udělat
ale jinak mám pocit,
že na ten svět venku p*dím

Takový klid a ticho
až pochybuji o pravosti
všech svých citů.
Dřívějších i budoucích.