Každý máme svou lampu

Každý máme svou lampu
jako děti jsme s ní uměli svítit,
nemá smysl obviňovat okolnosti,
prostě je tomu tak,
že mnozí z nás
když dospíváním dozpíváme,
a pak jsme strašně hladoví
po světle
a když najdeme někoho,
kdo s tou svou lampou umí svítit
tak máme tendenci se na něj
lepit jako můry,
je to pochopitelné,
vždyť jsme tak hladoví.

Některým můrám
se povede svou vlastní lampu rozsvítit v osamění,
jiným pozorováním těch, co již svítí,
však, kdo svítí sám, již na jiné světlo nemusí,
proto se pořád zdá
že je víc těch, co nesvítí a hladoví.