Koláž

v Reflexu psali
o matce židovských dětí,
pro mě asi jediný článek,
co stál za to

a před obchoďákem
stál ožralý pán v letech
a vykřikoval něco ve smyslu:
„Hitler, ten uměl sjednat pořádek.
Ale teď živíme cikáni.“

předevčírem se mi rozbil talíř,
ten od Vikinga darem,
jala jsem se mu hned volat
ale ozvalo „neexistující číslo“

volala jsem pak „adoptivní“ mámě,
hlídala vnouče a nechala jsem
všechny, jenž o víkendu zapalují ohně,
pozdravovat

dorůstá měsíc
dnes byl tenký jako provázek,
který jsi koupil na usmířenou,
a pak, když si mi pomáhal
na té poště přebalit knížky,
vstoupila ta žena
ve společnosti buddhistické mnišky,
kterou měl toho odpoledne
pán profesor na některých fotografiích

minule, cestou do práce mě napadlo,
kdepak je naše místní veverka
a večer cestou domů
jsem ji uviděla
mrtvou na „múriku“ u plotu,

když jsem to řekla kolegům z práce,
smáli se, že jsem si mohla dát pečínku
nevím, co chtěli víc,
mně rozesmát, nebo chránit
sami sebe před bolestí

ale máme tady, jak se zdá,
nový párek havranů
a racků je kolem pořád překvapivě dost,
dnes ráno nalítavali na parapět
u okna protějšího domu

kámoška udělala v práci chybu,
a teď se bojí, že přijde o práci
a jiná již třetím týdnem drží půst

a já již zase vedu
sama se sebou boj ...

menší sraz se spolužákma
v neděli to jistí,
prvně činohra a pak hospůdka ...
doufám, že to bude fajn