Zase jsem radostí vřídla

Vyznat někomu lásku
„To přece neznamená,
že s ním musíš žít“

I ty jsi milování hodná
ať děláš cokoliv.

Co myšlenka,
to do rakve hřebík,
je čas uzdravit se,
zbytečné trápení pohřbít.

Nemusím přece být
nebo dokonce žít,
se všemi,
co mám ráda
nebo miluji,
stejně nás
na fyzické úrovni
dřív nebo později
smrtka rozdělí.

Někdy postačí
myšlenkou – pocitem
pohladit.

A věta z konstelací:
„to co hledám,
můžu dostat jinde“
co pomohla osvobodit.

Tak se zvedám
a už zase dávám
některým snům kvinde

Roztahují rty, ruky, nohy, křídla
a do uší mi šeptá orlí křik.

Zase jsem
radostí vřídla.