Jo, chtělo by to další půst

Řekla jsem ji rázné Ne.
Bylo to ještě o půstu
Ne dřív než kolem
dvacátého dne.

Přišlo mi to absurdní
hlásit se ji pravidelně
již pěknou řádku dní.

Však nejhorší byl stejně
do té doby strach,
co může mi udělat,
když přestanu se ozývat.

Vyčerpávalo to
víc než půst.

Taky si to někdy zkus,
je to dobrý zážitek
nejen pro duchovný růst.

Když šetříš dychem a přemýšlíš
nad každým příštím krokem
stačí, že si neseš vlastní kříž.

Začneš se těch
koulí balastů
a starých tlachů
zbavovat.

Když každý den zvracíš,
tak můžeš taky vracet
plné pytle strachu,
co Ti nepatří.

Když jiné to baví,
ať si klidně jančí.

Ty můžeš zachraňovat,
jen na co Ti síly stačí,
sama o sebe se hledíš postarat.

Každý má svůj vlastní pramen.
Má svou vlastní sílu
sám sebe zachraňovat

Jednoduše proto,
že má se rád



Jo, chtělo by to
další půst