šeptám „spomaľ“
zase o nás – tedy o něm bez těla a o mně
» autorka: Romana Šamanka LadyLoba |
Byl jsi u mě, já to vím,
chodíváš v ty chvíle,
kdy nespím, ni bdím
A zase to bylo slastné,
jak se mi hruď
stoupajícím krásnem
jak luk napne
a pak se všechno rozsvítí
a spojení jsme
já a ty ...
Šeptám „spomaľ“,
ale už je pozdě,
už jsou všechny srnky
ve svém hvozde
A chvíle
tiše
doznívá
mlha něhy
nás zalila
chodíváš v ty chvíle,
kdy nespím, ni bdím
A zase to bylo slastné,
jak se mi hruď
stoupajícím krásnem
jak luk napne
a pak se všechno rozsvítí
a spojení jsme
já a ty ...
Šeptám „spomaľ“,
ale už je pozdě,
už jsou všechny srnky
ve svém hvozde
A chvíle
tiše
doznívá
mlha něhy
nás zalila
» 31.10.2010
» komentářů: 4
» 31.10.2010 - 13:55
mutil:
Něžný verš
Něžný verš
» 01.11.2010 - 12:35
PIPSQUEAK:
Krásně snivá báseň...*:)
Krásně snivá báseň...*:)
» 02.11.2010 - 22:50
šuměnka:
byl jsi u mě / aspoň myslím
dochází mi totiž kyslík
což je známka, že jsi tady
v imaginaci / rozněžnělý, beze zrady
kdo čím uplácí ?
byl jsi u mě / aspoň myslím
dochází mi totiž kyslík
což je známka, že jsi tady
v imaginaci / rozněžnělý, beze zrady
kdo čím uplácí ?
» 03.11.2010 - 08:23
umělec2:
spomal mne se líbí
spomal mne se líbí
Předchozí: gýč? a skoro gýč ;-) | Následující: Někdy je dobré si poplakat ...