drafty ...

různého data ...
» archiv Básně / Ostatní
Nepozveš, nepřijdeš, nebo tak
pak smutnou báseň napíšeš
a mou náladu zastře mrak

. . .

ne nemocné
(ne moc) mocné srdce
omoč mocnými slzami

. . .

Safírově modře září,
průvodce tvůj odvážný,
co provede tě tam branou,
kde, hle pohlédni v tvář tváří!

Jsi-li připraven ,
pak vyslov to jméno,
které může smazat
tvou pozemskou minulost
a tvým starým svazkům,
jedním švihem mečem
řekne dost!

Uvěř hlasu, který praví
já ovládám větry bouří,
led a sníh mi náleží,
kdo naslouchá ševelení
místo v listí, v jehličí,
ten taky dech můj uslyší

. . .

Nejkrutější ze všech lpění,
je lpění na bolesti a utrpění

Na vzpomínce,
že tu cosi kdysi bylo
možná jen smyšlené
v hlavě dílo

Z nicoty to vzešlo,
v nic se vrátí,
vzpomínky se stejně
jako lidská těla ztratí
» 03.02.2011
» komentářů: 3

» 03.02.2011 - 12:54
Jan Šoller:
Co k tomu dodat, snad jen, být či nebýt.
» 04.02.2011 - 13:29
Beepat:
Moc Ti děkuju – za povzbuzení a moudrá slova ) Potěšily mě ... Přeji Ti krásný a pohodový víkend )
Bee
» 06.02.2011 - 18:20
PIPSQUEAK:
Dost dobrý, líbí...*:)
Předchozí: La alborada de rosa | Následující: mini o ...

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku