už ... ne ..

Už nečekám,

jen v očekávání
plynu s proudem

A nebudu již vídat
v předzahrádce sněženky

Už mě nebudou
rozveselovat
v zeleni za domem
ptáčkové a veverky

Už si nepamatuji,
kdy mi bylo tklivě

Je toho tolik, co se mění,
někdy mám pocit, že nestíhám
ani všechny vjemy

Jako když na jaře
ze dne na den raší
ratolesti v kvítka

Aby pak lupínky,
po chvilce
sladkého mámení,
ve větru a dešti –
šššš-pitla,
že kytka,
co to „vyhrála“
v plod
(třebas) třešně
dozrává

Už ne ...

A je mi fajn ...