Ticho

není nad pořádnou depku, když se na tebou zavírá voda...
» autor: G.P.
» archiv Básně / Ostatní
Ticho. A prázdnota.
A taky chlad.
Smutek a samota.
Můj volný pád.

Pomalu snáším se
do hlubiny,
černají okolní
šedé stíny.

Čekám na náraz,
kdy přijde dno,
i čas se zpomalil,
je vše jedno.

Přestal jsem doufat, víš,
přestal jsem snít,
dávno už nežiju,
ztratil jsem třpyt.

Potichu jak ve snu
klesám dolů.
Tak dávno, zda vůbec,
šli jsme spolu.

Ticho. Teď chtěl bych
jen oči zavřít
a klesat. A padat.
A dál už nebýt.
» 04.09.2006
» komentářů: 7

» 04.09.2006 - 08:27
Levandule:
Tvůj smutek, když je, je tak hluboký, že se ho děsím... Doufám jen, že už nikdy nebude tak hluboký, jako býval...
» 04.09.2006 - 09:51
Cecilka:
No vidíš...
a pod hladinou žijou hastrmani )
třeba tě jeden vytáhne
a budeš zase chvilku tady...
třeba ti cestou ukáže,
že můžeš směrem vzhůru sbírat
to, co ti dodá kuráže
se usmívat...
) (taky jsem takhle kdysi jednoho potkala)
» 04.09.2006 - 10:50
Trdlo:
pěkná smutnící
» 04.09.2006 - 11:11
Sawati:
co bych prostě dodával že:-)Supr
» 05.09.2006 - 08:08
s.e.n:
Naštěstí takové padání není časté-nesmí být!
Ale jsou přínosem pro opačné city jež získají pak na hodnotě.Si myslím já.
Hezky napsáno.
» 05.09.2006 - 22:11
Ayla:
Hluboké...není nad depresi..ale vypsat to obvykle trochu pomuze..dekuji za komentáře...moc mě těší..pozdravuj Levanduli....Ayla
» 13.09.2006 - 18:24
Konec konců:
Mám někdy pocit, že jsem to dno někde prošvihla a že su ještě hůř,.. až pod dnem. ...
Předchozí: Na forbíně | Následující: Vánoce

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku