43
tu jsem si napsal před pár lety k narozeninám
» autor: G.P. |
Tři a čtyřicet.
To by si chtělo sednout
a bilancovat.
Už tolik let.
Co všechno život dal
a jak moc krad´.
Tak nejdřív zisky,
když nepočítám vrásky,
pár kil navíc
a pády z výšky
a přebolené (?) lásky
a horu krabic.
V těch krabicích
mám svoje vzpomínky,
fotografie
a na nich
z mozajky kamínky,
svět, který nežije.
Tak tohle mi dal
můj hloupý život.
Jak kouli na nohu.
Dal nebo vzal?
...
Krabice od bot
...
Víc už chtít nemohu!
To by si chtělo sednout
a bilancovat.
Už tolik let.
Co všechno život dal
a jak moc krad´.
Tak nejdřív zisky,
když nepočítám vrásky,
pár kil navíc
a pády z výšky
a přebolené (?) lásky
a horu krabic.
V těch krabicích
mám svoje vzpomínky,
fotografie
a na nich
z mozajky kamínky,
svět, který nežije.
Tak tohle mi dal
můj hloupý život.
Jak kouli na nohu.
Dal nebo vzal?
...
Krabice od bot
...
Víc už chtít nemohu!
» 05.09.2006
» komentářů: 2
» 05.09.2006 - 07:58
s.e.n:
Moc hezké.
Moc hezké.
» 13.09.2006 - 18:28
Konec konců:
můj hloupý život.
........................ tuhle větu už, prosím, nikdy a nikde nepiš, neříkej, že Tvůj život je hloupý, ne není....... život nikdy není hloupý, i přes všechnu bolest.
můj hloupý život.
........................ tuhle větu už, prosím, nikdy a nikde nepiš, neříkej, že Tvůj život je hloupý, ne není....... život nikdy není hloupý, i přes všechnu bolest.
Předchozí: Až umřu... | Následující: Na forbíně