Pod Tvým oknem
je to romantické, i když to bolí...
» autor: G.P. |
Stojím tu zas pod tvými okny
a je to jak byla bys ve vysoké věži.
Tvůj úsměv ztrácí se, mizí mi do tmy
a tvůj tichý hlas tu slyším jen ztěží.
Tmou šlehl pár světel a tys mi utekla,
jak splašené ptáče, nehmotný stín.
Něco jsi řekla a něco neřekla,
a tak jen něco chápu a něco vím.
Stojím jak don Quichote, tasený meč,
větrný mlýn, to je dnes můj sok,
marně se rozhlížím, kam vést svou zteč,
stojím tu měsíc...půl roku...rok...
a je to jak byla bys ve vysoké věži.
Tvůj úsměv ztrácí se, mizí mi do tmy
a tvůj tichý hlas tu slyším jen ztěží.
Tmou šlehl pár světel a tys mi utekla,
jak splašené ptáče, nehmotný stín.
Něco jsi řekla a něco neřekla,
a tak jen něco chápu a něco vím.
Stojím jak don Quichote, tasený meč,
větrný mlýn, to je dnes můj sok,
marně se rozhlížím, kam vést svou zteč,
stojím tu měsíc...půl roku...rok...
» 15.09.2006
» komentářů: 11
» 15.09.2006 - 09:30
vierka1:
...Tak ...nejako takto prebiehali moje prvé dotyky s láskou, ja dnu, on pod oknom, raz som unikala ja jemu, potom on mne,a nakoniec sa stratil na vojenčine a všetko skončilo, a ja od vtedy píšem. Ďaklujem za Tvoj komentár , až teraz som došla k Tvojim dielam, akosi je málo času, a ja potrebujem čas, aby som báseň pepitvala. Dnes je času trochu viac, tak to skúsim. Budem rada ak okomentuješ aj moje ostatné.
...Tak ...nejako takto prebiehali moje prvé dotyky s láskou, ja dnu, on pod oknom, raz som unikala ja jemu, potom on mne,a nakoniec sa stratil na vojenčine a všetko skončilo, a ja od vtedy píšem. Ďaklujem za Tvoj komentár , až teraz som došla k Tvojim dielam, akosi je málo času, a ja potrebujem čas, aby som báseň pepitvala. Dnes je času trochu viac, tak to skúsim. Budem rada ak okomentuješ aj moje ostatné.
» 15.09.2006 - 10:00
Levandule:
Ještě to bolí???
Ještě to bolí???
» 15.09.2006 - 10:07
Už Ti lásko není dvacet let, ba už Ti není ani dvacetpět, proč někdy nezazvoníš ? Dělám si legraci, moc se mi líbí, kdybych se nezasmála, brečela bych, tak promiň ))
» 15.09.2006 - 10:16
G.P.:
Levandule – Ty víš, že se toho nikdy docela nezbavím, ale ne, už to nebolí.
Levandule – Ty víš, že se toho nikdy docela nezbavím, ale ne, už to nebolí.
» 15.09.2006 - 10:17
G.P.:
Vodenka – neomlouvej se, ono je to vlastně k smíchu – s odstupem. Ale tenkrát jsem taky brečel )
Vodenka – neomlouvej se, ono je to vlastně k smíchu – s odstupem. Ale tenkrát jsem taky brečel )
» 15.09.2006 - 12:31
Levandule:
Ty ses nějak vyhnul otázce Vodenky??
Ty ses nějak vyhnul otázce Vodenky??
» 15.09.2006 - 15:44
Cecilka:
)
bolavá chvíle...
chceš si jí vychutnat?
Proč tedy zůstáváš
tak dlouho
jenom
stát?
Že by tě přemáhal
jak protivítr strach?
Věř mi,
vážně stačí jen
zaťukat...
;o)
)
bolavá chvíle...
chceš si jí vychutnat?
Proč tedy zůstáváš
tak dlouho
jenom
stát?
Že by tě přemáhal
jak protivítr strach?
Věř mi,
vážně stačí jen
zaťukat...
;o)
» 15.09.2006 - 20:54
G.P.:
tanečnice – což ovšem neznamená že lépe, viď
tanečnice – což ovšem neznamená že lépe, viď
» 15.09.2006 - 22:13
...no jo, já brečím už skoro dva roky, co naděláš, proto mě ty verše tak oslovily ))
» 17.09.2006 - 11:01
Branwen1:
Já jsem tento druh rýmování nezavrhla nikdy.Protože je v něm skrytá melodie – další rozměr myšlenky a nálady básní vyvolané. Protože, pokud se báseň (byť sebelepší) podobá žebřiňáku drkotajícímu po kamenité cestě, jde špatně číst a v paměti po ní nezůstane ani stopa. Což rozhodně není případ Tvých veršů.
Já jsem tento druh rýmování nezavrhla nikdy.Protože je v něm skrytá melodie – další rozměr myšlenky a nálady básní vyvolané. Protože, pokud se báseň (byť sebelepší) podobá žebřiňáku drkotajícímu po kamenité cestě, jde špatně číst a v paměti po ní nezůstane ani stopa. Což rozhodně není případ Tvých veršů.
» 21.09.2006 - 16:04
Konec konců:
Smuténkové.
Smuténkové.
Předchozí: Slepá Maria | Následující: Iluze