Bydlela s námi...
trochu z dětství, trochu z dospělosti
» autor: G.P. |
Bydlela s námi ve svém bytě,
moderní, zaměstnaná žena.
Jen maličko šedivé vlasy,
jen trochu upracované ruce
a jemné vrásky.
A hřejivý úsměv,
když jsem k ní přibíhal:
Babi, co jsi mi přinesla?
Trochu se stydím
za ty chvíle,
kdy jsem chtěl sladkosti
a ne jí.
Bydlela s námi ve svém bytě,
už dávno, dávno v důchodu.
Shrbená o hůlčičce,
stříbrné vlasy
a hluboké vrásky.
A hřejivý úsměv,
když jsem přicházel:
Babi, jak se dnes máš?
Trochu se stydím,
že v těch chvílích
kdy mi odpovídala
jsem tak málo naslouchal.
Bydlela s námi ve svém bytě.
Jak jednoduchá věta
a přitom všeříkající.
Teď už bydlí sama
v zahradě ticha
a já mám pocit
nezaplaceného dluhu.
moderní, zaměstnaná žena.
Jen maličko šedivé vlasy,
jen trochu upracované ruce
a jemné vrásky.
A hřejivý úsměv,
když jsem k ní přibíhal:
Babi, co jsi mi přinesla?
Trochu se stydím
za ty chvíle,
kdy jsem chtěl sladkosti
a ne jí.
Bydlela s námi ve svém bytě,
už dávno, dávno v důchodu.
Shrbená o hůlčičce,
stříbrné vlasy
a hluboké vrásky.
A hřejivý úsměv,
když jsem přicházel:
Babi, jak se dnes máš?
Trochu se stydím,
že v těch chvílích
kdy mi odpovídala
jsem tak málo naslouchal.
Bydlela s námi ve svém bytě.
Jak jednoduchá věta
a přitom všeříkající.
Teď už bydlí sama
v zahradě ticha
a já mám pocit
nezaplaceného dluhu.
» 18.09.2006
» komentářů: 9
» 18.09.2006 - 08:23
smudlinek:
Naskočila mi husina, co víc napsat...
Naskočila mi husina, co víc napsat...
» 18.09.2006 - 08:43
Cecilka:
...myslím, že tu lásku z tebe vnímala
ve chvíli, kdy sladkosti ti dávala...
a tuším, že i okamžiky vyprávěcí
vnímala stejně... bylo ti dobře přeci... ) Něžné pohlazení...
...myslím, že tu lásku z tebe vnímala
ve chvíli, kdy sladkosti ti dávala...
a tuším, že i okamžiky vyprávěcí
vnímala stejně... bylo ti dobře přeci... ) Něžné pohlazení...
» 18.09.2006 - 08:46
Levandule:
Tak tuhle neznám. Je v ní hodně pravdy, a slz, a vzpomínek. Vím, že nikdy nevyhasnou. Dluh se těžko maže, ale.... třeba jí anděl teď čte Tvou báseň v té zahradě ticha, a každým Tvým slovem lásky se dluh umazává, a nakonci by Tě ráda objala a odpustila Ti, ale Ty její ruce neucítíš... co s tím? Dokážeš pro ni odpustit sám sobě???
Tak tuhle neznám. Je v ní hodně pravdy, a slz, a vzpomínek. Vím, že nikdy nevyhasnou. Dluh se těžko maže, ale.... třeba jí anděl teď čte Tvou báseň v té zahradě ticha, a každým Tvým slovem lásky se dluh umazává, a nakonci by Tě ráda objala a odpustila Ti, ale Ty její ruce neucítíš... co s tím? Dokážeš pro ni odpustit sám sobě???
» 18.09.2006 - 09:40
Jahudkka:
Trapně řečeno : Dojalo mne to. Tady nejde o dluh, prarodiče pocítí lásku, jen tím jak je děcko chytí za ruku a všechny resty splatí dětský úsměv, který je darem pro ně největším. Sakryš, dnes jsem ale nechutně sentimentální :OD.
Trapně řečeno : Dojalo mne to. Tady nejde o dluh, prarodiče pocítí lásku, jen tím jak je děcko chytí za ruku a všechny resty splatí dětský úsměv, který je darem pro ně největším. Sakryš, dnes jsem ale nechutně sentimentální :OD.
» 18.09.2006 - 09:43
Cizinka:
Tenhle pocit nesplaceného dluhu znám moc dobře.Dodneška mě mrzí,že jsem k mé babičce nechodila častěji,že jsem si jí občas dobírala,že jsem jí neříkala,jak moc jí mám ráda,....Tak snad si z toho vezmem ponaučení pro příště:-)
Tenhle pocit nesplaceného dluhu znám moc dobře.Dodneška mě mrzí,že jsem k mé babičce nechodila častěji,že jsem si jí občas dobírala,že jsem jí neříkala,jak moc jí mám ráda,....Tak snad si z toho vezmem ponaučení pro příště:-)
» 18.09.2006 - 11:51
Aglája:
Tak to vítej do klubu. Taky jsem se ani nestihla rozloučit. Odjela jsem na služebku a když jsem po třech dnech dorazila, už jsem neměla babičku. Kdybych jí aspoň řekla, že jí mám ráda...
Tak to vítej do klubu. Taky jsem se ani nestihla rozloučit. Odjela jsem na služebku a když jsem po třech dnech dorazila, už jsem neměla babičku. Kdybych jí aspoň řekla, že jí mám ráda...
» 18.09.2006 - 18:02
vierka1:
tak pravdivé je to , človek až keď niekoho stratí začína spomínať čo ešte mohol povedať, urobiť,.. ale oni to tam vedia – určite, otec mi to raz povedal... V prvom riadku si pridaj m – svém ( alebo má byť své?)
tak pravdivé je to , človek až keď niekoho stratí začína spomínať čo ešte mohol povedať, urobiť,.. ale oni to tam vedia – určite, otec mi to raz povedal... V prvom riadku si pridaj m – svém ( alebo má byť své?)
» 21.09.2006 - 16:15
Konec konců:
Moji babičku srazil os. autem opilý řidič. Přelítla celou silnici až na plot. Už ji nezachránili. :´o((
:´o((
Moji babičku srazil os. autem opilý řidič. Přelítla celou silnici až na plot. Už ji nezachránili. :´o((
:´o((
» 21.09.2006 - 16:15
Konec konců:
Básenka je to moc hezky napsaná, ale toliko smutná.
Básenka je to moc hezky napsaná, ale toliko smutná.