Poutníci

Aglája:
Hm. Tohle si taky kolikrát říkám...

Mácha:
Dobrý poutníče, dobrý

Alci:
Bůh není ...

WhiteSkull:
...je ale jen pro někoho ...

...bůh už byl

Alci:
.. houbelec pro někoho, kdo hledá otce, hledá boha ...

...Alči, tomu nerozumím ?

Alci:
Vodenko, to jen takový malý závěr z rodinných konstelací, je to tak, kdo vyrůstá bez otce, hledá otce v bohu, uchýlí se k víře v boha .. ale jinak, každej ať si věří v co chce !

...no, já jsem ateista, někdy si říkám, že ti věřící to mají v životě snadnější, asi tak, ale když je mi nanic, tak stejně říkám, pane bože dej, ať ...

Alci:
... já si myslím, že víra v boha je taková berlička, ale nechci tím tady nikoho pobuřovat, nikomu to neberu a v tomto směru uznávám naprostou svobodu ... když to někomu pomůže ... tak se, Vodenko, měj hezky !!

...díky, díky, dnešek je pro pokus mít se hezky jako stvořený

Alci:
.. taky to tak vidím )

Levandule:
Vodenko, byla jsem také ateista. Dnes jsem věřící (ovšem neorganizovaná, jen tak v dušičce...) a lehčí než ostatní to fakt nemám o tom to prostě není...Zážitek v těžké nemoci mi boha v duši jaksi zpečetil Ale neboj, nejsem žádný úleťák, rozumím si především s ateisty jako je G.P., který má duši od boha obléknutou v těle ateisty... je to fakt parádní kombinace, doporučuju všem věřícím se u něj přiučit, jak žít ve skutečné lásce
G.P.: dávám tři stovky, i za tu bolest a vůbec, však Ty víš... (ty dvě si musíš v duchu přimalovat)

...Levandule asi jsi měla štěstí, já ne, mě asi docela dobře vystihuje ta básnička od Hair, co je tady kousek za

...ale jinak, ty verše mě hodně oslovily, jsou opravdu v životě chvíle, kdy by člověk raději umřel sám, než ten druhý, mějte dneska všichni krásný den, to všem ze srdce přeju ))

Cecilka:
Možná je Bůh v lásce – nic mu v tom nebrání...
možná je i v tobě právě teď schovaný...
;o))

Cecilka:
...a možná putuješ jen proto, abys dal
dal svého „božství“... „něco“ tu zanechal...
;o))

Cecilka:
Jejky, píšu rychle, místo toho druhého „dal“
tam má být „kousek“... omlouvám se ti...

Levandule:
Cecilko, přesně takhle to cítím, díky. Vystihla jsi to... (G.P. je prostě *)

šuměnka:
i já se pod cecil podepisuji..(ona prostě jen předbíhá!!)..ale pravdu..tu vždycky má!! ))

G.P.:
Jeje, lidičky, to mi při pátku udělalo ohromnou radost, tohle povídání Tak to budu mít krásný víkend – sluníčkový, zdá se...

vierka1:
...ale ty si sa už iste našiel – už niesi stratený pútnik

Konec konců:
Jak jsem již jednou psala, nemohu hodnotit. Dala bych 100%, že se mi to líbí, dobře se mi to četlo, vše mi tak hezky zapadlo, je to ale také moc smutné. Bohužel ze života a to není k hodnocení. Neznamená to, že bych tím odsoudila ostatní, ne, tak to G.P., prosím neber. Jen su prostě citař a srdcař, takže nehodnotím pro to. Opět mi ukápla slza. Dnes mám špatný den, a proto bych chtěla jen zmínit, že Tvůj koment u mé „Miniatura“ jsem nepochopila, spíše mi utekla pointa, k čemu to patří. Jen mi to dnes nepřemýšlí. Omlouvám se.

Jahudkka:
Nevím jako všichni zda je Bůh či ne,ale já si věřím ve „svého“ BOHA, který je jako život – není spravedlivý. Nebo možná je spravedlivý,ale pak to pochopím až po smrti.Zatím se těžko hodně těžko se smrtí vyrovnávám, dost závidím těm, kteří to zvládají. Alespoň vím jedno – napsal jsi to krásně.

no:
Jen neříkej a netvrď, duše moje.
že Boha není, Bůh že daleko je.
Já Jsem, Jsem zde,
tvůj Stvořitel a Pán! Jsem všude tam,
kde kupy hvězd se skvějí,
a uvnitř horstev Já tkvím nejhlouběji.
Tvůj dům i život jest Mi dokořán. Sním ve tvém klidném
těla spočinutí,
bdím v běhu nohou,
mysli rušném hnutí,
dlím tam, kde jsi, kam hledíš,
kudy jdeš. Však nevzejdu-li vítán uvnitř tebe,
pak uzavřena je ti zem i nebe
a nikde v prostoru Mne nenajdeš. (ze sbírky Noc na horách) Tohle je báseň Miroslava Matouše ...tak je to s Bohem, Pavle...budeš se možná divit, ale je i v Tobě...i když nechceš...já ho zahlídla ...a byl jistě i v tvojí milované Lence...a co je důležité, je i ve tvé Levanduli, jednou to možná pochopíš.