Zrcadlo

Levandule:
Tahle zkratka mě moc neoslovila, mě se líbíš i po ránu, i když Tě bolí palec u nohy... Asi je to u mě víc otázka srdce, než zrcadla (takže jen za šedesát)

s.e.n:
Mně se líbí takový úsměvný výlev citu po ránu.Zvlášť když mi mluví z duše.

vierka1:
? alebo ?

Cecilka:
Že ty máš to zrcadlo
umytý a vyleštěný?!?
Copak tě to napadlo???
Musím tě vzít do učení... )

no:
Teda! Ta Levandule je děsná! )) Mě se to teda líbí moc, protože jsem se u toho začala řehtat nahlas )) a souhlasím

G.P.:
A to je právě to kouzlo – každému se zkrátka líbí něco jiného. Hurá, alespoň se člověk dozví, jak na tom opravdu je

no:
No jo, když ona tě miluje, tak kouká jinak. Já to převedla na sebe...se taky nebudu koukat ))

G.P.:
Marsé – já to taky psal o tom svým ksichtíku Každý se musí dívat sám na sebe a přitom sundat růžové brýle... No, a trocha sebekritiky a realismu nikdy neškodí, že

no:
Já vím, že jsi to psal o sobě a ne o mně, nebo Levanduli ))

Konec konců:
Ty také? Hm, já se zrcadlu vyhnu úplně a teprva, až se učesu, pohlednu do něj. ))