Navždy

Alci:
Foreverovky ... hm, jo !

Alci:
... a pak se z navždy stane ... it used to be ...
Toť život !!

Jahudkka:
Láska nemá omezené množství, miluji také některé své bývalé ať živé či jen ve vzpomínkách a neznamená to že by mou hlavní stávající lásku šidila....je krásné, že tak milovat dokážeš a uklidňující, že ikdyž se to v tu chvíli zdá nemožné vše alespoň částečně přebolí a jdeme dál...krásné Pavle.

smudlinek:
Navždy... Nebezpečné slovo.
Krásná báseň.

Marcella:
Věčnost – nikdy nekončící ...
Hezké.

Levandule:
Špatný šuplík,
špatný den,
uvnitř peklo,
mrtvý sen,
oko změklo
nárazem
své snahy
o hluchou zem...

JardaCH:
Slova jako „navždy“ a „nikdy“ mne děsí svou absolutností. A také mám jedno své „navždy“ a zároveň „nikdy“. A jednou se dozvím, jestli na tom smrt něco změní.

WhiteSkull:
...:) jo to pak člověk kouká jak se život semele ...
...všechno jde do p... ...
...a zůstávaj jen ten blednoucí nápis ...
...pěkný ...

no:
Co vy to dnes vytahujete za šuplíky...vy dva?! nechte si ten úklid na jindy !To teda musel být víkend!!!;-) Já slůvko navždy můžu...líbí se mi...asi mám moc ,,široké“ srdce...měla bych se přestěhovat do Tibetu ))

no:
Co vy to dnes vytahujete za šuplíky...vy dva?! nechte si ten úklid na jindy !To teda musel být víkend!!!;-) Já slůvko navždy můžu...líbí se mi...asi mám moc ,,široké“ srdce...měla bych se přestěhovat do Tibetu ))

G.P.:
Kdepak, víkend byl super, jen ten konec – nemohli jsme večer doma najít moje klíče a teď, kdo je ztratil (moje interpretace), založil (Levandulová)... Nakonec je našla Levandule ráno v igelitce na stole (tu jsem prohlížel o půlnoci!!!) a já jsem za blbce...
Ale to je fuk, hlavně, že jsou ty klíče (ale taky jsem je mohl najít já už včera, sakra...!) D

Levandule:
Když už jsi ten problém ventiloval, tak:
1/ od samého začátku problému s klíči mi vadila pouze Tvá reakce, nic víc, NIC MÍŇ
2/ vůbec jsem Tě neobviňovala ani nepodezírala ani nebyla naštvaná
3/ za blbce jsem Tě nikdy, ani v žádné emoci, nepovažovala – a pokud se tak cítíš, považuji to za Tvůj problém (já bych s blbcem nechodila) Já prostě NESNÁŠÍM, když takový přiblblý a řešitelný, i když velmi nepříjemný, problém, rozbije krásnou pohodu mezi námi. To je všechno. Kvůli Tvé nepříjemné reakci dnes smutním, umřely mi sny, mám depresi, uvadla mi růže a chce se mi vyskočit z kůže...a dnes nedělám večeři, zavřu se do ložnice, a budu si tam smutnit dál až se usmutním do spánku. Tak. Tak, Marsé, Tvé páteční přání je splněno.

Marcella:
Fuj, to jsem nečetla, klíče bláblá, a sen s Marsé, taky ne. Prosím, nechte klíče tam, v zámku co odmyká svět a myslete spolu na vůně co nabízí květ, ten krásný co vyrostl ve vás a pyšně natahuje okvětní lístky ke slunci. Přece je váš, chraňte si jej, já se na něj něžně dívám. Marcela

Levandule:
Rozkaz, Marci, já se z toho vyspím a zítra budu zase vonět

Marcella:
Ráno si přivoním Levandulko.

no:
No tak jsem napsala skvělej koment...jako, že taková kravina...klíče! a vypadlo mi připojení a teď abych se s tím smolila znova, takže:Víte co se u nás doma hledá?! Všechno! můj muž, když ho popadne uklízecí chvilka změní všem věcem místo, připadám si jako věčný hledač pokladů... to bychom byli pořád v sobě...on uklízí jednou za čas, ale je to pak na zabití...už jsem se s tím smířila...pak stále něco nacházím tam , kde bych to opravdu nečekala A ty děti, až nás pohřbí a budou dělat pořádek, ty najdou ztracených a založených věcí!!! Klíče...to je sranda...ty hledáme pořád, jeden čas mi koupil takové zařízení, že stačilo písknout a ozvaly se...ale i to jsme ztratili )) Jsem to nechtěla v komentech! Básnit jste měli a ne se tu dohadovat...takže Levandulko, večer v ložnici to zrýmuj a Pavel ve špajzce...neboť láska prochází žaludkem )) a to usmiřování , prosím, taky zrýmovat :-p
Jste teda paka! klíče! je vyhoďte a kupte si nový dveře...nějaký dubový ))

G.P.:
No teda, to jsem si snad ani nezasloužil – bejt za blbce a ještě pako... Přísahám, že večer budu hodný a pokusím se o maličkou, soukromou, domácí poezii s vyloučením veřejnosti... Psssssst!

no:
Náhodou, to pako tě krásně inspirovalo...se koukni na mě ...se k paku hrdě hlásím...ty jeden, chytrej, zase, nějakej ))

no:
...napiš nám to ráno...jo...jak to bylo skvělý a co děti? Zamknete je do sklepa;-))))?

Konec konců:
G.P. Tahle je tak nádherná, až mě dojala ... fakt. A ať Levandulka nesmutní, ať se nám neusmutní...

Cecilka:
)
jééé...
(ale nekonečno je lepčí, heč!)

j@newe:
krááááásná

Levandule:
To je strašný... Tady vždycky ty Tvoje klíče znovu a znovu ztratím...