Na obědě

nedávno jsem byl na skvělém obědě s milou společností
» autor: G.P.
» archiv Básně / Ostatní
Dívám se na Tebe přes šířku stolu,
ale ty si všímáš víc
svého oběda,
než mně.

Chutná Ti, až je to k neuvěření.
Kam to dáváš?
Štíhlá jak proutek,
křehká jak alabastr
a přitom tak silná.
Jako plutonium,
když se štěpí…

Číšník přinesl mou porci
a pokládá ji na stůl
přede mně.

Ale dívá se přitom na Tebe.
Pohled lovce
číhajícího
na kořist.

„Ruce pryč, fešáku!“,
křičím na něj svým vnitřním hlasem
a moje vlny se snaží
odklonit jeho pohledy.

„Nečum, nebo…!“

Nebo co?
Kdepak, žádné nebo
nebude.

Zahanbeně se pustím do
svého oběda
a vtom zachytím tvůj
pobavený pohled.

Jako bych
v tom okamžiku
zase slyšel to tvoje
„…ale tati…“

Já vím,
už jsi velká holka.
Já vím…
» 27.11.2006
» komentářů: 17

» 27.11.2006 - 11:00
Alci:
... to se ti vážně povedlo, hezky napsaný ... seš milující taťka a máš o dcerku strach .. což je vlastně přirozený ... a zároveň si musíš připustit ... že jestli si jednou tvůj miláček nabije „čumáček“ ... tak se na to budeš jen dívat ... nic s tím nenaděláš ... snad jen mít pořád otevřenou náruč .. aby mohla kdykoliv přiběhnout pro objetí, pro radu, pro pusu ... prostě za tátou !!!
» 27.11.2006 - 11:07
Aglája:
))) Krásné...tohle má můj muž teď taky. V Turecku, když šel s dcerou po pláži, všichni chlapi záviděli, že má mladou milenku )
» 27.11.2006 - 11:19
ona:
Moc povedené
» 27.11.2006 - 11:42
smudlinek:
Docela si mě dojmul, ale to ti nepřiznám.
» 27.11.2006 - 11:44
Marcella:
Šíře stolu ... giga stolu?
Taková ... jaká je láska k dětem ...
» 27.11.2006 - 11:45
G.P.:
Nepřiznávej, to je blbina DUJ větře pondělního podzimního povídání
» 27.11.2006 - 11:46
Petr Miroslav:
mimochodem, já vím moc dobře, že próza je tvoje mňam. Dost si pamatuji:-))) itj-i to je taj
» 27.11.2006 - 12:01
Levandule:
Myslím, že to Klárku potěší... myslím, že to nepřizná a utrousí jen... „ale tati...“, k tomu zvedne obočí, Ty jí to oplatíš, a to bude vše... zrcadlení vaší lásky... myslím, že je to víc, než o čem někteří tátové jen sní... :-*
(to, co se odehraje uvnitř její dušičky, Ti zůstane utajeno... ale já vím, že bude pod těmi všemi rozpaky cítit hrdost na tátu... a to je ta síla, síla plutonia, kterou má přece od Tebe ve střípcích genetiky i předávané lásky... )
» 27.11.2006 - 12:08
G.P.:
No jo, po kom to dítě (?) je...
» 27.11.2006 - 13:09
s.e.n:
Když táta žárlí na dceru,taky je to láska.A velká.
» 27.11.2006 - 15:36
Konec konců:
Pavle, tady bych Ti dala víc než kilčo, ale bohužel to nende ... Básenka moc pěkná, super...
» 27.11.2006 - 15:51
JardaCH:
Teda málem mi tahle tvoje básnička utekla a to by byla škoda. Ještě že mě na ni Marcelka upozornila.
» 27.11.2006 - 16:03
Konec konců:
Děkuji za komentíky, plně s Tebou sohlasím ... kdo ví, třeba bych to mohla dopsat, bo upravit, ale na to teď namám moc síly.
» 27.11.2006 - 16:38
mamina:
jestli máš zbrojní pas, tak se nemusíš bát. Můj taťka vždycky říkal, vezmu flintu a vytahnu ji na každého, kdo se na Tebe jen křivě podívá...no vidíš, teď bych ho potřebovala a on už mezi námi není
» 27.11.2006 - 20:12
Favi:
klobouk dolů..:)
» 27.11.2006 - 20:39
Melfëa:
super, fakt zajímavá básnička
» 10.12.2006 - 22:12
vierka1:
No raz to musí prísť – že nebude iba tvoja
Předchozí: Oči | Následující: Myšlenky

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.