Hvězdy

Je milion hvězd
mezi nebem a zemí
a zdálo se mi,
že postačí jen
trochu natáhnout dlaně
a vzít na ně,
vzít hvězdnou záři,
co mé dlaně by hřála,
snad věčnost bezmála.

Hladil jsem hvězdy,
však jedna se mi zdála
tolik zoufalá,
že sama zahřát
spíš by potřebovala,
až se schovala.

Držel jsem hvězdu
tiše ve zkřehlých dlaních,
lásku na ni dých‘
a radoval se
z té oslnivé záře,
co barví tváře.

Je milion hvězd
mezi nebem a zemí,
však mezi všemi
jen jedna září
od toho zimního dne
už jen pro mne…