Slzy v Ráji

Je obyčejné ráno,
je obyčejný den
a motýl křídel bělostných
odnáší můj sen.

Pod víčka mi září
paprsky sluneční
a ticho lesních titánů
dělá den svátečním.

V tom obyčejném ránu
všude je mír a klid
a zdá se mi, že nemůže
jej nikdo vyrušit.

To zdání klame, vím,
když zazní jeho tón,
jen neochotně hlásím se
-
protivný telefon.

Pak slyším známý hlas,
a život kolem ztich‘,
jen zdálky slyším zpívat
dál vodu v peřejích.

Podívám se vzhůru
jak zahlédnout bych chtěl
tu čistou duši naposled,
kterou jsem tak rád měl.

Je obyčejné ráno,
jen já smutku jsem pln
a voda pláče pod skálou
-
své Tears in Heaven…