Tak je tu podzim

Tak je tu podzim.

Aspoň to nebe se tak tváří
a je mu jedno, že je září.
A je mu jedno že chcem léto,
zkrátka je podzim, no a je to!

A každým rokem s plískanicí
schovám šediny pod čepicí
a zajdu do lesa na houby,
v lékárně koupím mast na klouby.

Básník se topí v louži, v blátě,
a píše hloupé, krátké statě.
Ten básník skládá plytké rýmy
a huhlá s nosem plným rýmy.

Je tady podzim, nebe brečí,
není co řešit, škoda řečí.
Za dveřmi zima už je, zdá se
v Alpách se kráva sněhem pase.

Tak vzniká bílá čokoláda
takže ten podzim
-
snad
-
máš ráda…