Už nevěřím...

Žqáry:
... možná je to úplně mimo... jen mě to napadlo, že každý víme, že existuje teplá, čistá peřina v měkké posteli, ale některým lavička na nádraží sedí víc... v nitru své duše vědí, že mohou existovat jinak, ale je to v hlavě. Jen můj osobní názor./Beru, že se nedá měřit podle stejného metru všem, nikdy neházím všechno do jednoho pytle/

G.P.:
No, právě stejný názor jsme zastávali i my, když jsme se rozhodovali, zda pomoct, či ne. Ovšem ten člověk totálně zklamal. Není schopen se jakkoli zasloužit o všechno, co od nás (a našich přátel) dostal – byt, stravu, cigarety, zařízení bytu. Na oplátku se měl jen postarat o malé hospodářství, což je jeho specializace (prý)a samozřejmě o svoje bydlení – bylo potřeba vymalovat a pár drobností. Vlastně nedělá nic a tím se – bohužel – vrací zpět na ulici...

Levandule:
Pavle, bylo to dlouhé a náročné období, dali jsme vše, co jsme mohli... a leckdy i nemohli... Moc si Tě vážím za vše, co jsi pro něj vykonal. On to neocení, jak jsme (pozdě) zjistili... Ale já si právě i této situace budu navždy vážit, zachoval ses jako skvělý člověk, pravý muž a kamarád. Je to další z mnoha úhlů Tvého lidského já, pro který si Tě velmi vážím a vždy vážit budu... :-***

labuť:
Je těžké pomáhat tam, kde nakonec není zájem a chuť něco měnit. Jste skvělí oba dva, Ty i Levandulka a Vaše srdce jsou na těch správných místech.

Čiki:
Vždy když chci pro někoho
pozvednout šrajtofli či pěst,
vzpomenu Werichovo:
Za dobro spravedlivý trest! Jenže se nepoučím,udělám to znovu,snad pro klid v duši nebo svědomí....myslím,že jste to udělali dobře.Kytka

HarryHH:
Znám je, znám je dobře ... protože vyšli z našeho druhu ...
/ mnoho z nich jsem poznal zblízka, dlouho a osobně .../ ***- ... ale jsou jiní, ... jak jiní není pro nás sešrotované věčným bojem o životní jistoty již pochopitelné ... protože zvolili nic neřešící, ze dne na den přežívající ... nejistotu ...
/ a více méně jim nevadí a vyhovuje ... / - a podle toho jak jsou zasaženi tou „jinou zkušeností“ ...
blíží se více generálním pojetím života vyšších zástupců fauny ... což je vlastně hlavní evoluční směr,
tak že pokud si ho zvolili nemáme žádný pádný argumenty jim pomoci, odnaučit a vysvětlit že je to špatně ..
jenže druhá strana mince je, že oni musí po něm jít sami my jsme prostě jinde ... ***- a pomáhat jim je k ničemu, protože jídlo, a teplý bezstarostný pelech jak víme z přírody,
bytosti jen odnaučí lovit a přežít .. ...

Severka:
Já vás v tomhle strašně obdivuju, že i přes vlastní starosti dokážete tolik dát...:) I když to nakonec nedopadlo, tak to dobro z vás ve světě zůstane a bude se k vám rádo vracet...:)

isisleo:
..myslím, že když (nebo spíš..až jednou)..
..zmizí příčina..
..zmizí i důsledek..

j@newe:
o o, trpka zkusenost ... ale cenna

čubík:
...je prima, že jste, G.P. a Levandulko...:)
...“bláznů“ a lidí nesešrotovaných mamonem je v této době moc třeba...já nemám třeba ty možnosti, ale bezdomovce, který v tom žije delší dobu bych si na triko a byt nevzal...drobnou výpomoc (spacák, nějaké to ošacení, pár korun) to ještě jo, ale bych se bál, že mají to své myšlení už hozené jinam – jen přežít z hodiny na hodinu, bez plánu a výhledu do budoucnosti...ale někteří třeba takoví nejsou a proto je dobré zkoušet to, co jste zkusili vy...
...to je ta člověčina, na kterou by člověk neměl rezignovat, jináč by si sám sebe přestal vážit...
.
...pomáhat příbuzným (třeba mladým s malejma dětma) mi připadá normální, ale zrovna se sestrou jsme si včera říkali, že se musí sami také maximálně snažit a ne jen spoléhat na to, že je někdo bude věčně tahat z bryndy...
...když třeba vidím, že je někdo pracovitej a poctivej, jen potřebuje v těžkých chvílích podržet, aby nepadl, tak rád pomůžu a dost...jenže jak mi dochází prachy, tak jsem dal stopku a z deště bude jen občasné kápnutí...v dnešní době musí člověk myslet taky na to, aby jí přežil a měl dostatečnou rezervu, kdyby na něj přišly těžké chvíle...