Dali jsme si asi vše

s.e.n:
Myslím,že když se dává příliš-tak to také není to nejlepší. Pak pro sebe moc nezbyde.
Báseň se mě líbí.

smudlinek:
Obsahově bolestné a upřímné, trochu mi vadí až příliš jednoduché rýmy.

Cecilka:
Když podívám se z ježibabího pohledu,
obyčejně, jen prostě, jak to dovedu,
pak vytanou mi podivuhodná to zjištění...
jak kdyby člověk žil staletí tady na Zemi...
a potkával stejné a stejné osoby...
však jenom krátce mohou mu život ozdobit...
pak zase rozloučí se, odchází o kus dál,
když každý z nich to, co měl předat, dal...
pokud si schoval něco v kapsáři,
pak potkat znovu se na sto procent podaří...
)
(jejky, to jsem se nějak rozepsala)

Levandule:
Cecilko, Ty jsi prostě neuvěřitelná! Děkuji. A třeba se někdy sejdem na sletu čarodějnic (to jsem zase já) a Ty se tam taky hodíš, když jsi ježibaba (krásná)

Konec konců:
Snad to nebude znít blbě, ale jsi fakt dokonalá, tak pěkně to všechno do sebe zapadne.

Levandule:
Niki, dokonalá fakt nejsem, ale každá chvála potěší, zvláště po návštěvě nulovače... Díky

Mourek:
Když podívám se z kocouřího pohledu,
je totožný s ježibabím.
(vždyť je z ramene, nebo z koštěte) Na konci kat sice mečem zamává,
na duši šrám ještě dlouho zůstává...

Cecilka:
Babo, ty seš prostě báječná!!
Už vidím tu Valpružinu noc ;o))
(kocour potvrdí, že vždy se radši schová,
když blíží se ten datum magický,
ježibabí a čarodějná doba,
i vichřice se vytrácí vždycky...
vytýkaj mi jistou nervozitu,
k Šumi mrkni na 30.4., když už jsi tu)

Mourek:
Prý schová...
zavřou kocoura vždy do bedny
aby mohly řádit bez dohledu
baby jedny nezbedný...

HarryHH:
... jeden z páru má rád vždy víc, .... a bolí ho vše víc ...
.... ale... ten co má rád méně, ..... nikdy nenapíše báseň ...

vierka1:
...áno ten čo miluje viac, býva menej milovaný – často, ale nájdu sa aj vínimky – niekedy