Růst

Jsem člověk co roste
a otazníkem posté
šťourám do oblak pravdy,
abych mohla navždy
aspoň trochu žít,
otazníky mobilizují „být“
na „jsem“
v dobru, v zlém
klopýtám za odpověďmi,
„dám“ a „dej mi“
v harmonii lásky a práva,
cítím se i na kolenou zdráva,
svá, Tvá, všech a ničí,
touha po moudrosti křičí
tichem pokory.