Prokřehlá zkoumáním

šuplíkovka
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Lámu své
tak těžce nalezené pravdy,
abych po sté
znovu zkoumala svou cestu
z jiného úhlu
pod hroty nových zkušeností,
zmáčená dalšími situacemi
až na kost,
třesoucí se zimou
z nalezeného...
Noví a noví lidé
se svými vlastními
nálezy a ztrátami,
prokřehlí a zkostnatělí
svými vlnami zážitků
jsou pro mě studnicí poznání,
ale nehřejí.
Poznání asi nehřeje...
» 26.09.2006
» komentářů: 9

» 26.09.2006 - 08:00
Cecilka:
A někteří i hřejou, víš...
stejně tak jako měkký plyš...
já takových pár dobře znám...
jejich teplo si užívám...
;o))
» 26.09.2006 - 08:07
Mácha:
Musím souhlasit s Cecilkou. Hřeje, hřeje.
Ale jak kdy a jak které.
» 26.09.2006 - 10:07
Epona:
Poznání by mělo hřát...
» 26.09.2006 - 10:53
G.P.:
Některá poznání jsou jako káva – hřejí, ale hořknou na jazyku...
» 26.09.2006 - 14:49
Aglája:
To máš sakra pravdu...poznání nehřeje
» 26.09.2006 - 16:24
no:
...jak kdy...někdy jo )
» 26.09.2006 - 17:13
Roko:
Každý má svoji zkušenost,
některá studí a jiná hřejí dost.
» 28.09.2006 - 16:37
Konec konců:
G.P. to jsi vystihl.
» 04.10.2006 - 15:49
HarryHH:
Cizí zkušenosti ? ... k ničemu .. !
.. jen bolest sdílená a prožitá ..
může se stát základním kamenem poznání ..
a poznání ... se většinou nerovná
.... radost ..
Předchozí: Knírkatý polibek | Následující: Semínka odvahy

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.