Nevyrovnanost

Konec konců:
Mno, brala bych to tak, že nejsi jediná, kdo to občas neví.

Trdlo:
ahoj Kytičko, dneska jsme si asi vážně nerozumněly, možná špatná karma. K té dětské kriminalitě, asi jsi mě pochopila trochu špatně, myslím si, že pokud má dítě zázemí, klidné a vyrovnané, dostatek vyžití, neporoste z něj od desíti problémovej fracek, když mu má kdo jít příkladem. Od jistého věku už je každý svýho štěstí strůjce a taky určitě záleží na genech, můžou být vyjímky, to ano. Z mého pohledu je ale nejdůležitější výchova, moji rodiče se mnou každej problém vždycky probrali a vyřešili..
No a k mé básni, nepřipadá mi, že bych se měla sbírat z nějakýho dna špatnosti, žiju život pokud možno naplno a nestydím se za nic co dělám(resp. za ty věci, o nichž jsem psala). Jen prostě neuznávám některý konvence a způsoby, pro který dnes lidi žijí. ráda provokuju a na názory společnosti, no dobře, dost kašlu. Tvého komentáře si ale i vzhledem k tvé tvorbě vážím, i když bych nic nevzala zpět...jedna z mých stránek je taková, těch dalších stopadesát se promítá do jiných básní, mám svý cíle(poměrně vysoký) a jdu, žiju, užívám si. Nějak jsem se rozepsala, snad nevadí.

no:
...já bych dala krátká i u pozitivu i negativu i u dekorum......no a jak být člověkem? Levandulko, to ty přece víš

Levandule:
Marsé, děkuji

Ollie:
Být člověkem znamená cítit. A bez citu se básně psát nedají =o)

Trdlo:
tak vidím, že u kriminality už jsme se konečně trefily do stejné noty, t jsem docela ráda.
dále si o mě prosím nemysli, že jsem začínající feťák, troska řešící problémy drogama, to ani v nejmenším ne! Prostě skoro každej v mým věku, někdy bohužel i mladší mají touhu vyzkoušet nějaký ty věci, je to zvědavost a je to na mě, kam to nechám zajít. U mě to zašlo na občasný trávový chvilky, hodně vzácný, nepravidelný. Neřeším tím problémy! Užívám si to.A to, že si na nějaké akcičce zapálím odpornou cigaretu je moje slabina, ráno nikdy nechápu PROČ...to hodlám pořešit:)Když už jsem u řešení problému, to jsem teda zaručeně nevolila správnou cestu, to teď uznávám s odstupem pár měsíců, snad po ní nezklouznu znova. Šlo v podstatě o nic, jen doba kdy jsem měla pocit, že jsem trocha víc sama než je zdrávo, volala jsem, mávala, nikdo se neozýval, malý hloupý deprese, řešila jsem je sama svérázně, neuvěřitelně hloupě. Pak se teda pár lidí ptalo na podrápané ruce, tak jsem lhala, úspěšně...Pak někdo přišel a zase bylo světlo a moc hezky,prostě nahoře a dole, ty to určitě znáš a prožilas horší věci než já, nesrovnatelně...moc dobře se mi s tebou píše:)

Trdlo:
já děkuju:)

no:
Je mi to líto, ale žádný holub nedorazil ...asi se někam zatoulal, nebo je to lenoch a někde si vyspává

G.P.:
Ty přece nemůžeš být člověkem – ty jsi Levandule, zamilovaná a milující, něžná a láskyplná, rozdávající svou něhu a lásku celému slyšícímu světu. Kam se na Tebe takový člověčí červ hrabe...

j.c.:
pěkná báseň.
..být člověkem se učím celý život. mnozí nešťastníci se toho poznání ani nedožili..
j.c.ben

Jahudkka:
Hmmm já člověkem prostě jsem...chybujícím, milujícím, zlostným i veselým...možná je lepší být takovým kočkopsem – věrná, milující, upřímná,ale hrdá a svobodná,ale to by už nebyl člověk.No a jak Ti píše tvůj milovaný G.P. ty jsi prostě Levadule s vůní opravdovosti.