Dlaně u Tvého kamene

… u solné lampy
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Dlaněmi stírám hrot
Tvé hrbolaté duše
a vzpomínám na ten koncert
pro postižené…

Potřebuji se zahřát
u knotu solného kamene,
abych uvěřila,
že moje bolest
je menší než jejich.

Promiň plamínku,
promiň, štěstí spatřené
v jejich očích,
že si dovoluji truchlit
nad svojí nicotou.
Nad tím, že mě snad podezříváš
z jiného úmyslu
než cítím…
» 15.02.2007
» komentářů: 8

» 15.02.2007 - 07:50
...ano, jsou věci, které vždycky člověka donutí znovu se zamyslet
» 15.02.2007 - 08:49
G.P.:
Nepodezřívám, jen se zamysli na tím kdy, co, kde ... každý má právo na únavu
» 15.02.2007 - 09:13
s.e.n:
Také mne dojímá,jak si postižení dovedou vážit života.
Hezkým příměrem jsi to vyjádřila-nemohlo Tě to nechat lhostejnou a nezamyslet se.
» 15.02.2007 - 10:41
Marcella:
... znám jedny dlaně ... sice ne u solné lampy... ale když jse mne dotknou až to zamrazí v osrdí ...
» 15.02.2007 - 11:16
Lota:
Nevím,co bych měla nad touto pravdou říct.Stokrát opakovaná pravda,mnohdy vypadá jako kýč.Je zajímavé,že láska tímto netrpí.
» 15.02.2007 - 12:18
Jarky:
silná, hluboká
» 15.02.2007 - 12:30
isisleo:
))
» 19.02.2007 - 15:45
Konec konců:
Druhá sloka nemá chybu! Dala bych víc než 100%, ale myslím, že nende o hodnocení. Levandulko, je to moc pěkné dílko.
Předchozí: Srdce | Následující: Dešťový houslový klíč

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.