Slepé místo života
Prožila jsem velmi vážnou a těžkou životní situaci... omlouvám se všem, kdo nepochopí (muselo to ze mě ven...)
» autorka: Levandule |
Tvé maily jsou jak jízda po struhadle
To snad ne!
Tys v noci volala o pomoc
a mé sny si dávaly trvalou
u černé kadeřnice
...
Ráno otevřelo svoji krvavou náruč
Potřebuji,
nutně potřebuji antikoncepci proti strachu!
...
Co teď,
proboha, co teď?!
...
Čím více se blížila
polední návštěva hladu,
tím víc se mi řasy lepily slzami
...
Volám
Nic
Píšu SMS
Nic
Volám a volám
Nic a Nic
Píšu e-mail
Nic
...
Srdce škrtí bolest
...
Obracím svět naruby
Jsem policajt hvězd
Já si Tě prostě najdu!
...
Pak má báseň prošla
slepým místem na mapě života
...
Ach, tady jsi!
Schovaná za prášek beznaděje
...
Ne, princezno,
takhle NE!
...
Z oběšeného hrdla
vyndavám svůj hlas
a rozum se srdcem
splétají svoji píseň naděje
...
Pro Tebe
...
Pojď, holčičko,
projdeme spolu
tím tunelem bez světel,
stačí nám světlušky
našich duší,
vzájemnost vetkaná
do několika tlačítek mobilu,
do nezranitelnosti klávesnice u počítače,
po jejichž kostkách
vydláždíme cestu budoucnosti
...
Tvoji cestu, princezno
To snad ne!
Tys v noci volala o pomoc
a mé sny si dávaly trvalou
u černé kadeřnice
...
Ráno otevřelo svoji krvavou náruč
Potřebuji,
nutně potřebuji antikoncepci proti strachu!
...
Co teď,
proboha, co teď?!
...
Čím více se blížila
polední návštěva hladu,
tím víc se mi řasy lepily slzami
...
Volám
Nic
Píšu SMS
Nic
Volám a volám
Nic a Nic
Píšu e-mail
Nic
...
Srdce škrtí bolest
...
Obracím svět naruby
Jsem policajt hvězd
Já si Tě prostě najdu!
...
Pak má báseň prošla
slepým místem na mapě života
...
Ach, tady jsi!
Schovaná za prášek beznaděje
...
Ne, princezno,
takhle NE!
...
Z oběšeného hrdla
vyndavám svůj hlas
a rozum se srdcem
splétají svoji píseň naděje
...
Pro Tebe
...
Pojď, holčičko,
projdeme spolu
tím tunelem bez světel,
stačí nám světlušky
našich duší,
vzájemnost vetkaná
do několika tlačítek mobilu,
do nezranitelnosti klávesnice u počítače,
po jejichž kostkách
vydláždíme cestu budoucnosti
...
Tvoji cestu, princezno
» 20.02.2007
» komentářů: 14
» 20.02.2007 - 08:13
Alci:
To je fakt síla !
To je fakt síla !
» 20.02.2007 - 08:29
WhiteSkull:
...nojo no , každý máme nějaké můry a chmury ...nedej se ...
...nojo no , každý máme nějaké můry a chmury ...nedej se ...
» 20.02.2007 - 09:13
G.P.:
Snad se podařilo a vykročily jste – spolu...
Snad se podařilo a vykročily jste – spolu...
» 20.02.2007 - 09:32
afig:
Vím,že někdy to musí někudy ven,moc dobře Tě chápu.
Vím,že někdy to musí někudy ven,moc dobře Tě chápu.
» 20.02.2007 - 11:20
s.e.n:
Myslela jsem,že teď budeš mít život jedna píseň.Ale věřím ,že je to jen malá šmouha,která se dá utřít.A nezůstane ani stopa,aby se nes nemusela trápit.
Myslela jsem,že teď budeš mít život jedna píseň.Ale věřím ,že je to jen malá šmouha,která se dá utřít.A nezůstane ani stopa,aby se nes nemusela trápit.
» 20.02.2007 - 12:59
Marcella:
...
...
» 20.02.2007 - 13:55
Trdlo:
připomíná mi to strach, kterej jsem měla okamarádku...bála jsem se, co se děje, když mi neodpovídala
já nevim jestli chytnu po barvách, možná jo...ale na „tvůj“ obrázek si teď netroufám, neměl by tu správnou náladu...potřebuju malovat jiný věci, úplně jiný, zase ze sebe dostat tu rozervanost, znáš to
připomíná mi to strach, kterej jsem měla okamarádku...bála jsem se, co se děje, když mi neodpovídala
já nevim jestli chytnu po barvách, možná jo...ale na „tvůj“ obrázek si teď netroufám, neměl by tu správnou náladu...potřebuju malovat jiný věci, úplně jiný, zase ze sebe dostat tu rozervanost, znáš to
» 20.02.2007 - 15:36
Rozárenka:
je to krásný levandulko..a smutný . I když nechápu, je v tom něco co mi ten strach a trochu beznaděj připomíná.
je to krásný levandulko..a smutný . I když nechápu, je v tom něco co mi ten strach a trochu beznaděj připomíná.
» 20.02.2007 - 16:12
Lota:
I když nechápeme,chceme tě aspoň za ruku vzít, pohladit,potěšit.
I když nechápeme,chceme tě aspoň za ruku vzít, pohladit,potěšit.
» 20.02.2007 - 16:20
Petr Miroslav:
Stavíme se na nohy, padáme, jdeme. Každý vydrží jen tolik, co vydrží. Buď má kolem sebe bojovníka, který mu podá ruku, nebo zemře s hlavou sklopenou v líté bitvě. Nicméně stejně nikdo své rozhodující bitvě neuteče. Jsme vždy tam, kde máme být a já moc dobře vím o čem píšeš.
Stavíme se na nohy, padáme, jdeme. Každý vydrží jen tolik, co vydrží. Buď má kolem sebe bojovníka, který mu podá ruku, nebo zemře s hlavou sklopenou v líté bitvě. Nicméně stejně nikdo své rozhodující bitvě neuteče. Jsme vždy tam, kde máme být a já moc dobře vím o čem píšeš.
» 20.02.2007 - 18:35
Vivi.~2:
Maluj si obrázky ,maluj svý sny,
Je to krásný žít.
A tvůj svět zas musí vonět levandulí
Maluj si obrázky ,maluj svý sny,
Je to krásný žít.
A tvůj svět zas musí vonět levandulí
» 20.02.2007 - 20:18
isisleo:
..tuším o čem to je.. uvidíš bude lépe.. ))
..tuším o čem to je.. uvidíš bude lépe.. ))
» 21.02.2007 - 16:12
Konec konců:
Ta poslední sloka je moc dobrá, hodně připomínající, dílko jsem nechtěla hodnotit, však víš proč, ale je tak dobře napsané ... že mi to výjimečně nedalo ...
Ta poslední sloka je moc dobrá, hodně připomínající, dílko jsem nechtěla hodnotit, však víš proč, ale je tak dobře napsané ... že mi to výjimečně nedalo ...
» 10.03.2007 - 12:44
Rádoby zoufalá:
Hrozně jsem se vyděsila. A rozplakala. Brr, to si nemůžu dovolit – citlivka. Nevím ani, co vlastně nevím. Tak se vysmrkám a budu dělat, že mám rýmu.
Hrozně jsem se vyděsila. A rozplakala. Brr, to si nemůžu dovolit – citlivka. Nevím ani, co vlastně nevím. Tak se vysmrkám a budu dělat, že mám rýmu.
Předchozí: U kolíčků | Následující: Slupky času