Slepec

Slepcem můžeme být vůči sobě i vůči jiným… někdy oboje zhnisá do sebe
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Strhávám strup
znovu a znovu,
abych mohla vyčistit ránu,
která hnisá

Vlastní za Tvoji
- nedotknutelnou –

Na její zájem o mě
navlékám tlusté fusekle
(vždyť víš, že jsem zimomřivá)

Reakce jako chameleón
barví lásku na rezavo

Ty ponožky mají
už dost velké díry
a já si nedokážu
na teplo jen hrát

Jitrocel nestíhá
dávat obklady
(rána hnisá zevnitř…)

Ty však nechceš vidět
zdroj mé infekce…

Jako bezdomovec
se skrývám v koupelně
(jediná volná část bytu
pro můj pláč)
a opíjím se vodou
(čistím si ránu perem básní)

Ty spíš…
u železné brány

A táta slepec
bílou holí
vyťukává do mého strupu
morseovku vítězství

(velká životní rozhodnutí
závisí na těch nejmenších)

… Ani sis nevšiml,
že už nejsem vedle Tebe …
(třeba mě slepecká hůl nahradí)
» 04.06.2007
» komentářů: 7

» 04.06.2007 - 09:25
isisleo:
..hele..kuk.. ..tohle ještě přidej k jitrocelu.. )
» 04.06.2007 - 09:45
Beáta:
Jitrocel nestíhá dávat obklady..
A já si nedovedu na teplo jen hrát...
Máš originální metafory, musím si toho
od Tebe přečíst víc. Líbí se mi, jak píšeš.
» 04.06.2007 - 14:50
ona:
Zní to teda dost smutně, ale moc pěkně napsané
» 04.06.2007 - 16:54
Marcella:
... někdy tupozrakost na jedno oko je krásnější
... než být vevidomý ... má slepota sítnice / nevyléčitelná /... říká ... nenávidím šero ...
.. proč tam mám temné zákoutí ...
» 04.06.2007 - 18:24
j.c.:
..zlom tu hůl
a protři oči
balzámem z vlastních slz,
.. těch slz porozumnění
a lásky...
***
Jiří senior
» 04.06.2007 - 19:30
Rádoby zoufalá:
Abys věděla, tohle taky není moc povzbudová básnička – co to jako má znamenat – kdo mi to takhle poranil moji Levanduli? (P.S. včera jsme si k ní čichala – nádhera)
» 05.06.2007 - 14:46
Zamilovaná do nezamilované doby:
vím jistě že nenahradí.. ti motýli ve vzkazu.. byly jen pro tebe..protože díky tobě se naučili lítat.. díky tobě.. to pro tebe chtěli uvěřit zázrakům v meziřádcích a obyčejný pláč.. musíme v něj věřit.. musím plakat a vím, že ty musíš taky.. musíme se totiž navzájem hladit.. a svět bude uvěřivě krásný

© 2011 - 2025 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku