Jsem po dešti

Nikdy nepochopím, proč k životu potřebuji tolik bolesti… a tolik lásky…
» autorka: Levandule
» archiv Básně / Ostatní
Mám v sobě saunu na kolečkách
a tajemství v několika tečkách

Bezpočet druhů modrých sladidel,
za nehty matné třísky od madel

V očích mi rostou Tvé tulipány,
v duši se i tak střídají rány

*****

A kromě veršů
řvoucí vlak zmatků,
kouzla Tvých dešťů
… slzy … a lásku
» 07.06.2007
» komentářů: 8

» 07.06.2007 - 08:07
vapiti:
... aby jsi nakonec mohla být šťastná ...
» 07.06.2007 - 08:56
kavec:
moc pěkná hlyvně mě bere ta poslední sloka Kavec
» 07.06.2007 - 10:25
Bíša:
)
» 07.06.2007 - 15:42
HarryHH:
... Ono se řekne láska ....
a každý si představí houpání na růžových obláčcích ....
.... Jenže je to spíš mlejnek na maso .... nalakovaný narůžovo ... )
» 07.06.2007 - 19:09
JardaCH:
... jo ... Harry to vystihl ... :-I
» 07.06.2007 - 19:31
PUERO:
dobré...černobílá nerozhodná básnička plná oxymoronů. Tam někde hluboko za kulisami písmen a jejich stíny zápasí duše s vesmírnou rovnováhou.
» 09.06.2007 - 23:58
mango:
)
» 10.06.2007 - 21:40
isisleo:
)
Předchozí: Ráno dálek | Následující: Stíny slz

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku