Meditace

Lehce upravené starší dílko.
» autor: Siorak
» archiv Básně / Život
Proletím vesmír
závodím s družicemi
v duši mám mír
kochám se stálicemi

Jogurtem mléčné dráhy
ušpinil jsem si bradu
vesmíru porodní stahy
vidím očima vzadu

Přičichnu ke květům galaxií
barevné světlice bouchají znova
podle všech známých teorií
vyhřezla vnitřnosti supernova

Exkurze do bodu středu
do singularity exploze
tam silokřivky svoje svedu
k barevné hvězdné obloze

Vracím se do oka tornáda
co vidí do duše vesmíru
trápí mě složitá šaráda
zda přitahuji černou díru

Na struny prostoru zabrnkám
rozpoutám bouře ve sklenicích vodíku
a špetku hélia přimíchám
zapřáhnu spřežení vesmírných koníků

Buchty se džemem z mořských plodů
podávané na talířích létacích
brát z lístků mořských květů vodu
hovět si na vodních matracích

Od kejklí vesmírných kotelníků
zajdu si na kafe za Neptunem
vaříme v bermudském trojúhelníku
pár pevnin jen tak posunem

Večer se podává salát ze sargasů
zdobený mlíčím úhořů zlatých
k tomu nejkřehčí křidýlka Pegasů
těch co létají ze zemí svatých

Nakonec chci vidět zázrak největší
jak čmelák vybírá nejlepší květinu
nic tak mou smutnou duši nepotěší
jak ležet pod stromem na louce ve stínu
» 03.05.2008
» komentářů: 10

» 03.05.2008 - 10:19
ivkaja:
Tedy probrat se z takovéhle explodující meditace, to není jen tak.....
Taky bych šla „...na kávu s Neptunem...“, to se povedlo!!!
» 03.05.2008 - 10:57
saddova:
to bych chtěla vidět to předchozí dílko....tohle je super...
» 03.05.2008 - 11:26
Chancer:
No super! A ten výstižný konec, s tím naprosto souhlasím...
» 03.05.2008 - 12:05
spare:
moc pěkné – gradace až do konce...nebo začátku ?
» 03.05.2008 - 12:40
WAYWARD:
...konečně jsi dolítal a vrátil se na zem,taková je realita (před úpravou jsi se na zem nevrátil?)
» 03.05.2008 - 13:12
Aťan:
Takhle nějak si představuju tvořivou první ligu... moc dobrý.
» 03.05.2008 - 14:12
Psavec:
Paráda a výborný konec.
» 03.05.2008 - 22:59
Bíša:
Opět tipuji a radostněji...
» 04.05.2008 - 08:37
Lorraine:
Takový pocit chladné trávy, na kterou se položíš za parného léta do stínu a ona Tě šimrá na tvářích a Ty cítíš její vůni smíchanou s vůní půdy a květů...takový pocit hned tak něco nenahradí )
» 04.05.2008 - 11:41
***
Předchozí: Trosečník | Následující: Děkuji lásko

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku